Voda
Vodu mám rád od malička, to je konečně vidět i z fotografie. Nejprve to bylo neustálé cákání v kdejaké louži a stavění hrází na všech vhodných potůčkách. Ve čtrnácti letech jsem jel poprvé na vodu - s kamarádem jsem na nafukovacích kánoích sjížděli Sázavu.
K vodáctví jsem se vrátil na vysoké škole a od té doby snad není rok, kdy bych alespoň jednou vodu nejel. Mám spluty několikrát Sázavu, Lužnici, Vltavu, Ohři, Otavu, Rokytku a další. V poslední době jsme si se ženou a přáteli velmi oblíbili jarní splouvání trojkombinace Sázava - Otava - Vltava, přičemž se vždy jedná o nejzajímavější úseky (Sázava z Týnce do Pikovic, Otava z Renštejna do Sušice a Vltava z Borových Lad do Lenory).
V roce 1995 jsem se rozhodl udělat si s několika kamarády kurz potápění. Nakonec to dopadlo tak, že kurz jsem dělal sám, ale nelituji toho. Koncem léta jsem k tomu přitáhnul i Danu, která musela nechat parašutismu. Potápění nás oba chytlo. Postupně jsme se zdokonalovali, Dana skončila u kvalifikace CMAS P**, já pokračoval dále. V roce 1999 jsem se stal instruktorem I* a v roce následujícím potom instruktorem CMAS I**. Založili jsme Potápěčský klub Praha a dvakrát ročně pořádáme kurzy potápění CMAS P*.
Kromě toho od roku 1997 spoluvytvářím Strany potápěčské. V počátcích konference scuba-cz jsem se v ní silněji angažoval, ale postupem doby objevili jiní dominátoři. V roce 1999 jsem byl zvolen do revizní komise Svazu Českých Potápěčů. V listopadu 2002 jsem na tuto (i jakékoliv další) funkce v SČP rezignoval, protože se nedařilo jakkoliv pohnout s neutěšeným stavem svazu.
V průběhu doby jsem se potápěl na mnoha lokalitách v ČR, v Chorvatsku, v Řecku na Korfu, V Rakousku v oblasti Salzburských jezer, ve španělském l'Estartitu, v Dahabu v Egyptě. Chci se podívat do Karibského moře i jinam, ale to je věcí budoucnosti.